Vánoční stromečky, vánoční výzdoba, vánoční tapeta, vánočně laděná hudba, ke snídani vánočka a k večeři kapr. V oknech nalepené umělé vločky, na stolečku vánoční ubrus. Šílenství, které u normálního lidu probíhá maximálně dva týdny, u mě přetrvává dodnes od Vánoc. Pro upřesnění, dnes mi bliká na mobilu datum 7.května. Ne, doopravdy se můj pokojík nenachází v kroměřížském ústavu. Jenže co za tím vším stojí? Obvykle se člověk raduje z jarního sluníčka a cvrlikání ptáčků. Tak proč se pořád vracím k Vánocím? To je otázka, jíž se zabývám čím dál více. Mám podezření, že jsem našla dva pouhé důvody, možná ale všeříkající. Ten první je zcela prostý. Objevila jsem ve Vánocích zalíbení, a jelikož neexistuje kromě Velikonoc žádný další mocně oslavovaný svátek, tak se snažím vystačit s tímto. Je přece na denním pořádku slyšet koledy dopoledne prvního máje.:D Přesto si myslím, že ten druhý důvod je trefnější. Láska. On. 21.prosince-26.prosince. Call of Duty 2. Splněný sen. Nejkrásnější vánoční dárek. Zlomené srdce. Hancock. Shake up Christmas. Piškvorky. To vše se stihlo nahromadit do tohoto jedinečného svátku, a to vše mi jej připomíná. Možná ty svátky nejsou až tak jedinečné… ale pro mě se staly díky němu. Jenže teď je ta láska vyhaslá jako svíčka na stole. Teď mou mysl přece zahltily myšlenky na jiného. I tak u mě nenajdete nic jiného než Vánoční symboly… Nemělo by to tak být. Oživuju si snad vzpomínky? Nebo spíš žiju ze vzpomínek? Člověk nacházející se v minulosti nemůže mít budoucnost…
http://www.youtube.com/watch?v=6njG4TL4WOg << Tak tato písnička mě provází tím vodopádem vzpomínek...
Palec hore.! :]♥
OdpovědětVymazatDěkuju.:)♥
OdpovědětVymazat